Hřbitov byl založen po roce 1870. Roku 1938 byl nacisty demolován a náhrobky byly odvezeny. Prý byly použity "ke stavbě a štětování" silnice v Kundraticích, některé snad byly použity celé, nerozbité, jeden náhrobek stojí jako patník za kundratickým zámkem, na rozcestí silnice vedoucí k Cechu (ke Štěpanicím). 29. dubna 1945 zde bylo do společného hrobu pohřbeno 12 žen, které zemřely během noci v Hořejším Krušci (procházel tudy pochod smrti asi 500 židovských žen z Polska, Maďarska a Československa, pochod vedl z Helmbrechtu v pruském Slezsku a od Hartmanic pokračoval do Volar). Hrob býval označený dřevěnou úzkou stélou ve tvaru tradičního šumavského umrlčího prkna. Na ploše hřbitova je jen několik neidentifikovatelných zbytků náhrobků a kamenných obvodů několika hrobů. Z ohradní zdi zůstaly jen nepatrné zbytky. Hřbitov se již stal součástí lesa, jeho hranice se dají přibližně odhadnout jen podle porostu hřbitovního barvínku.